SEMACZ s.r.o. – skvělým softwarem to nekončí
Příběhy firem
10. 04. 2017

SEMACZ s.r.o. – skvělým softwarem to nekončí

K tomu, abychom dokázali navrhnout a zrealizovat skvělou stavbu, není potřeba žádný program. Je to jen o schopnostech lidí, o jejich čase a tím pádem o penězích. S výborným konstrukčním programem ale ušetříme čas při návrhu i při výrobě...

O tom, jak se SEMA dostala na český trh, si povídáme s Jiřím Bartošem…

Standa Müller; homoPROFIS

Jirko, jaká byla Tvoje cesta k dřevostavbám? Šlo o jasný cíl nebo o náhodu?

Jiří Bartoš, SEMACZ

Jasný cíl v tom určitě nebyl [smích], alespoň na začátku ne. Dělal jsem ČVUT v Praze, ale strojařinu. Škola mě nebavila, a tak jsem se na ní vykašlal. Táta mi tehdy řekl, že buď půjdu „makat“ nebo že půjdu z „baráku“. Tak jsem se sebral a vzal první místo, který bylo k mání.

A kde to bylo?

V roce 1991, byla v Čechách v začátcích firma ELK. Začal jsem tam kartáčovat lišty a dával jsem je do lakovny. Na personální hierarchii jsem byl prakticky na úrovni uklízečky [smích]. Postupně jsem přecházel od jednoho pracoviště k druhýmu, až jsem se dostal na speciální kování na okna. Když se začínalo s výrobou domků, tak jsem šel do výroby a pak strávil 3 roky na montážích domů v Rakousku, Německu a pak jsem se zase vrátil do výroby. Když se rozjíždělo konstrukční oddělení, tak jsem tři dny dělal v konstrukci v Rakousku a dva dny v Plané. Nakonec jsem měl na starosti jak technický oddělení kreslení domků, tak prodej na český trh.

Takže od píky. Dobrá praxe. V Elku jste už tehdy používali na projektování software SEMA?

Zdaleka ne. Pracovali jsme nejdříve v „dosovským“ softwaru na krovy, který se jmenoval Woodstar. Jako hlavní se tam používal Speedikon, ale těch programů jsem tam za tu dobu používal víc. K SEMĚ jsem přišel takovým způsobem, že jsem se jednoho dne vrátil z veletrhu a měl jsem od „ajťáka“ SEMU v počítači nainstalovanou. Všechno bylo německy, bez manuálu. Neměl jsem žádný školení, ale i tak jsem byl schopný v tom za 14 dnů pracovat. Oproti všem těm ostatním softwarům mne zaujala tím, že byla opravdu uživatelsky jednoduchá a intuitivní, a ten skok z DOS na Windows – prostě paráda.

To ještě asi nebylo nic takového jako 3D a propojení CAD/CAM…

To už bylo. Ono se to možná moc neví, ale SEMA byla první firma, která propojila dřevařský software s obráběcím centrem. Už v roce 1987 vyjel z „CNCéčka“ první krov vyrobený tenkrát na Hundeggeru a ten byl zpracovaný a vyexportovaný ze SEMY.

Takže když jsi končil v Elku, tak jsi zkusil získat výhradní zastoupení pro Čechy?

Na podzim 2005 jsem firmu SEMA oslovil, jestli by neměli zájem o českou lokalizaci a zastoupení u nás a vyšlo to. V roce 2006 jsme začali překládat do češtiny první verzi SEMA Extra V10.0.

A to jsi se hned naplno začal věnovat SEMĚ?

Necelý rok jsme seděli na dvou židlích. Souběžně jsme pracovali na překladu a zároveň i jako projektanti pro irskou firmu Ökohaus. Měli jsme kancelář v Čechách a v Irsku se dosavadní ruční výroba měla hodně automatizovat. Plánovala se tam velkovýroba se stroji Weinmann, Hundegger. Ale pak zjistili, že se jim více vyplatí nakupovat v Evropě hotový konstrukce a tam je jenom montovat. Tím spolupráce s Ökohausem po tři čtvrtě roce skončila a díky tomu jsme se začali SEMĚ věnovat naplno.

A finančně to bylo ve vaší režii nebo vás nějak sponzorovala mateřská SEMA?

Stali jsme se jejich výhradním partnerem pro Čechy a Slovensko. To znamená, že něco prodám a mám z toho nějakou provizi. Podporovali nás a stále podporují formou podkladů, tiskovin, reklam a veletrhů, ale když nic neprodáš, nic nemáš. Už v té době jsem znal pár lidí z oboru a SEMA tady už v několika firmách byla. Jednalo se hlavně o zahraniční firmy, co používaly starou německou verzi. Nabídli jsme jim přechod na tu novou českou variantu, což nám samozřejmě pomohlo potom dál. Velký úspěch následoval v prvním půlroce – byl to kontrakt s firmou Atrium. To pro nás byl silný referenční zákazník do začátku.

Říkáš nás a my. Kolik vás tedy začínalo?

Při založení firmy SEMA CZ, na jaře, v roce 2006 jsme byli čtyři společníci a měli jsme se tomu věnovat naplno. Dva se ale rozhodli neriskovat a zůstali v původním zaměstnání, takže ani ne do roka od založení jsme se domluvili na jejich odchodu a zůstali jsme dva. Tak to trvalo nějakých pět let. Pak to začalo nějak skřípat. Jak se říká, „jeden je málo a dva jsou moc“. Nefungovalo to tak, jak by mělo, vytratila se i důvěra a v takové atmosféře já pracovat nedokážu a ani nechci. Nezbylo mi nic jiného než to ukončit a věnovat se tomu „svému dítěti“ sám.

Jak vlastně funguje Tvůj business model? Prodáváš software a pak máš příjem ze servisní podpory?

Fungovalo to tak od začátku a do dneška to tak funguje stále. Zákazník si může koupit software a v něm pracovat v té verzi, kterou si zakoupil, anebo si platit servisní podporu a v tu chvíli dostává automaticky dvakrát ročně novou verzi programu, „meziaktualizace“, který vycházejí mezi jednotlivýma verzema, a zároveň je k tomu telefonická a e-mailová „hotline“ jako bonus zdarma.

Takže když bych to přirovnal třeba k Office, můžu si koupit krabicovou verzi, ale ta mi od tý doby dál už jen stárne anebo si ten balík můžu v podstatě pronajmout a mít k dispozici pořád tu nejaktuálnější verzi. Když ale přestanu platit, nic mi nezůstane…

Zásadní rozdíl je v tom, že u nás nejde o pronájem. Když si přestaneš platit servisní podporu, tak Ti zůstává ta poslední verze SEMA, kterou jsi obdržel, a můžeš v ní pracovat neomezeně dál. Když byla krize, tak toho pár firem využilo. Dostali se do finančních problémů, zastavili servisní podporu a jeli bez ní. Většina z těch, co krizi přečkali, se k ní ale zase vrátili a jednoduše si program updatovali na aktuální verzi a pokračovali dál.

Tak to by se mohl pan Gates u vás inspirovat… Se SEMOU děláš už prakticky přes deset let, jak funguje Tvůj vztah s matkou v Německu? 

Narazili jsme fakt na solidní firmu a to jednání s nimi je konstruktivní, plodný, vždycky se dostaneme k nějakýmu oboustranně výhodnýmu výsledku. Měl jsem před tím kontakty i s jinýma zahraničníma firmama, a tam to jednání takové nebylo, a vždy nám dávali najevo, že jsme něco méně. U SEMy je to ale jinak a za celou tu dobu si nemůžu stěžovat, ba naopak. Štěstí prostě stálo při nás...

Ještě před rokem 2000 se tady objevil ještě jiný CAD na dřevěný konstrukce a už tehdy to byl taky skvělý software. Cadwork měl v ČR náskok nějakých šest/sedm let oproti SEMĚ. Jak si vysvětluješ to, že se nakonec v Čechách více rozšířila právě SEMA?

Možná to bylo i tím, jaké jsme nastavili ve srovnání s konkurencí podmínky. Že jsme se tomu věnovali opravdu naplno a nedělali jsme deset věcí napůl, ale dělali jsme jednu věc a snažili jsme se jí dělat pořádně. Servisní podpora u nás znamená opravdu podpora a to prakticky kdykoliv to člověk potřebuje. Čas ve firmách je drahý, a když Ti kvůli něčemu stojí práce, potřebuješ to vyřešit co nejdřív a nezajímá Tě, že je zrovna pátek večer. Vždycky lidem říkám: „Klidně mi zavolejte i v sobotu, v neděli, když budu moct, tak Vám telefon zvednu, když ne, tak Vám zavolám, až to bude možné.“ A lidi to tak využívají. Dokonce jsem jednou pánovi odpovídal v půl dvanáctý večer a ten byl hrozně překvapený. Pak nás všude chválil. Když bych to teda shrnul, tak to byl a je hlavně silný software a fungující podpora.

Když se pohybuješ mezi lidma z praxe, tak každý hned pozná, jestli jsi kancelářská krysa, která od školy neopustila klávesnici anebo jestli máš něco za sebou…

To v každým případě. Prošel jsem si vše manuálně od píky a to je myslím má velká deviza. A možná ve mně i zůstalo něco z mého dědy tesaře.

Já vím, že se pořád aktivně věnuješ projektování. Jak to zapadá do Tvýho business modelu?

Mám zákazníky, kteří si koupili software, protože měli zajímavou a velkou zakázku, ale zároveň si hned na začátku sami netroufli na její zpracování. Takže jsme to vymysleli tak, že jsme jim buď pomohli zpracovat projekt, anebo jsme ten jejich projekt zpracovávali třeba v rámci školení. Vždycky záleží na dohodě. Když pak naši klienti dělají nějaký mimořádný projekty, tak nás často osloví. Pro nás je to výzva a odpoutání se od projektování klasických konstrukcí. Lidi mají prostě jistotu, že je v tom nenecháme. Navíc ty projekty pak ukazují, co ten software umí, takže získáváme i skvělý reference.

Můžeš některý zajímavý reference vypíchnout?

Jedna z prvních bylo asi zastřešené schodiště na Vítkův kámen u Frymburka. To je zřícenina gotickýho hradu na břehu Lipenský přehrady. Dělali jsme tam nový schodiště ve spolupráci s firmou KBL, což byl jeden z prvních vlastníků obráběcího centra Hundegger tady v Čechách. To byla taková naše první vlaštovka v tomhle směru a pak přišla spousta dalších. Zajímavý byl určitě i „Dům v sadu“ s architektem Šépkou. Tenhle dům na kuří nožce je mezi deseti stavbama nominovanýma z Čech na Evropskou cenu architektury. Podíleli jsme se taky na Schönkirchovském paláci, což je barokní krov na Národní třídě v Praze. S ing. Mlázovským a jeho kanceláří jsme to kreslili v rámci školení.

Co jsem viděl, tak ta chaloupka na kuří nožce neměla snad žádný prvek stejný…

Skoro ne. Dělali jsme tam rozkreslení a zpracování výrobní dokumentace dřeva i atypických styčníkových plechů. Výstupy šly na CNC stroj a jeden z našich zákazníků to pak montoval.

A ten palác na Národní? Tam musely být spoje, který se dneska už nedělají. Jestli se to dělalo dnešním stylem, tak to je trochu škoda...?

Právě, že jeden ze zásadních požadavků byl zachování autenticity historický konstrukce. Tyhle atypický spoje v programu standardně sice nejsou, ale dají se tam uživatelsky libovolně vytvořit. Museli jsme nadefinovat různý patní dvojitý zapuštění, rybinový čepy na klíny a podobně. Tyhle spoje se dneska už běžně nepoužívají…

Je pravda, že občas zaslechnu, že rozdíl mezi těmi nejlepšími dřevařskými softwary, je v tom, že SEMA je skvělá na typizovaný konstrukce, zatímco CADWORK je silný v těch atypických...

I já jsem takové argumenty již zaslechl. Kdykoliv rád komukoliv ukážu, že tomu tak není. Zatím jsem nenarazil na konstrukci, kterou bych v SEMě nedokázal nakreslit. I ostatní konkurenti argumentují často tím, co SEMA umí anebo neumí…Já lidem vždycky říkám, ať se raději ptají přímo nás, zda to dokážeme nebo ne, a že jim to rád rovnou ukážu. Je to lepší než slepě věřit tomu, co o nás ostatní říkají. Jsou pak někteří hodně překvapení, protože často tyhle informace vedly k tomu, že si koupili konkurenční software a najednou zjistili, že je někdo obelhal a že ta SEMA to všechno umí a k tomu ještě nabízí něco navíc... Někdo si nechá poradit včas, někdo si to holt musí vyzkoušet sám. Vždycky se snažím těm lidem doporučit optimální variantu a říkám na rovinu: „Podívejte, u nás to stojí tolik a tolik, možná je to dražší než u konkurence, ale já vám k tomu nenabízím pouze software, ale i moje dlouholeté zkušenosti, zázemí, fungující hotline a další věci, které ta konkurence nemá.“ Není to jenom o prodeji softwaru, ale o kompletním servisu, který ten člověk k tomu získá a je to partnerství, které zákazníkovi může pomoci v rozvoji jeho firmy.

Díval jsem se na seznam firem, které se SEMOU pracují. Musel jsem rolovat myší víc, než bych čekal…

[smích] Nejsou tam samozřejmě uvedeni všichni, ale myslím, že i ti, co tam jsou, mi pro silnou argumentaci stačí... SEMU používají jak drobní živnostníci, tak i velký firmy. V podstatě jak roste tvoje podnikání, tak ten software může růst s tebou. Je to i dobrý pocit pokud se ocitneš např. na veletrhu Dřevostavby a vidíš, že tam vystavuje více než 20 uživatelů SEMA a konkurence tam má dva nebo tři zákazníky…

A v čem Ty vidíš hlavní výhody SEMA?

Jak jsem říkal, máme jednoduchý a intuitivní ovládání a fungující servis v podobě hotline a odborného poradenství. Jako jediní vydáváme dvakrát ročně novou verzi, takže můžeme pružněji reagovat na požadavky zákazníků i trhu. K tomu portfolio možností, které konkurence nenabízí. V podstatě Ti stačí základní školení, abys pochopil princip práce, a můžeš se dále rozvíjet sám. Je jedno, jestli kreslíš dřevostavbu, krov nebo schody, všechno má jednotný ovládání. Z toho, co nakreslíš, můžeš vytvořit výstupy od studie až po data pro CNCéčko. Tím to ale nekončí. Můžeš například projektovat i klempířinu až do výstupu na automatický ohýbačky plechů nebo profilovací stroje. Tohle konkurence neumí.

Takže tesaři mohou spolupracovat s klempíři prostřednictvím CNC? Jak se to využívá v praxi?

Drobní klempíři sice nemají CNC mašiny, ale tam jsi jim schopný udělat podrobný výrobní výkresy. Kdyby si klempíř koupil modul pro klempířinu, mohl by si celou dokumentaci dělat sám. Velký potenciál to má u velkých firem, který dělají obklady fasád nebo i obklady velkoformátovými deskami. To jsou věci, které se tam nechají velice jednoduše rozkreslit a mít z toho přesný výstup ve formě rozvinutých tvarů prvků a samozřejmě výstup na CNC a vizualizaci.

Máš tady v kanceláři pěknou výstavku. Jak jsi se dostal ke značce Mafell?

Znal jsem se s klukama, kteří založili zastoupení Mafellu. Pak se stali jejich zaměstnanci a my jedněmi z oficiálních prodejců na českém trhu. Není to naše hlavní obživa, tou zůstává stále software, ale na školeních se nám tu schází tesaři a truhláři, pro který je to to nejprofesionálnější nářadí vůbec. Když k nám přijedou, můžou si ty stroje prohlédnout, osahat, předvedeme jim, jak to funguje. K profesionálnímu softwaru patří přece taky profesionální mašiny [smích].

Kolik je vás ve firmě? Tohle nemůžeš zvládat sám…

V současný době jsme tady tři, kteří se věnujeme naplno SEMĚ, takže tu neustále někdo sedí na telefonu a je připravený odpovídat na hotline. Odpovědí jako „teď nemůžu“ nebo „…musíte si zavolat do Německa, to se nás už netýká“, se u nás prostě nedočkáš.

Teď z jinýho soudku. Jak relaxuješ? Kde vypouštíš páru?

Asi od 14 let dělám Windsurfing, jezdil jsem pár let i závodně. V zimě dávám snowkiting a lyže.

Takže trochu toho adrenalinu… A co plánuješ do budoucna? Vaše kancelář ve srubu v Táboře je sice úžasná, ale na tři lidi už je docela malá, ne?

Pro tři lidi by to ještě stačilo, ale začínáme se tu tísnit při školeních. Čím dál tím víc lidí pochopilo, že jim naše školení něco přinese a že má smysl namísto zdlouhavějšího experimentování. Což je fajn, ale potřebujeme na to větší prostory. Ty už mám vyhlídnutý, ale ještě potřebují nějakou rekonstrukci, tak uvidíme. Kromě kanceláří by tam mělo vzniknout i výukové centrum pro tesaře, kde by si lidé, kteří přijdou na školení, to mohli nejen nakreslit, ale zároveň si to zkusit i vyřezat nářadím Mafell. Doufám, že do roka by se to mohlo podařit.

Tak to držím palce a budu rád, když se v tom výukovém centru budeme nějakým způsobem potkávat. Díky za rozhovor, Jirko.

Rádo se stalo. Taky děkuju.

Jednatele Jiřího Bartoše zpovídal Standa Müller, šéfredaktor PROFISu. 

........................................................
...VIZITKA.........................................

SEMACZ s.r.o.

IČ: 26102200
Jiří Bartoš
jednatel

+420 381 210 179

info@semacz.cz

www.semacz.cz