Případové studie
23. 03. 2016

Elegantní a velmi únosný tandem dřeva a oceli

Když se návrh od architekta dostane do fáze posouzení z pohledu požární statiky, začíná většinou souboj kompromisů. Vize versus realita. Ve výjimečných případech může ale jít naopak o koncert a kulturní dům v Ratíškovicích je toho příkladem...

Má to ale háček...

Musíte vědět jak na to. aby bylo možné dosáhnout takové synergie, jakou se podařilo zrealizovat v Ratíškovicích, musí  se chtít a musí se umět. Chtít jak na straně architekta, tak i projektanta a statika. proces se výrazně zjednoduší, pokud se projektant vyzná ve statice i požárních řešeních…

Kdy ses dostal k Aktivnímu centru v Ratíškovice a jaký byl Tvůj úkol?

Zbyněk Šrůtek / Timber Design

K projektu jsem se dostal ve fázi, kdy už byla základní studie zpracovaná,  asi před více jak 10 lety. investor v obnovené projektové fázi požadoval  dispoziční a objemové změny a zde vznikl prostor, kde jsme ve spolupráci s architektem Tomášem Havlíčkem našli modifikované konstrukční  řešení, které ještě více využívalo dřevo v základním skeletu stavby.

Takže s architektem jste si „sedli“?

předpokladem dobrého výsledku je fungující projekční tým. Já mám i základní architektonické vzdělání, takže se dokážu vžít i do role a pohledu  architekta. stěžejní je pro mě hledání společné cesty s autorem projektu, tedy respekt a synergie.

Jak postupuješ při řešení takového projektu?

postup při zpracování zadání je v principu podobný u všech projektů. nejprve se zabývám základním konstrukčním principem stavby tj. určení základního statického principu s následným stanovením základních rozměrů prvků získaných z jednoduchých statických výpočtů. Už v první fázi je nutné řešit i proveditelnost, která  může mít zásadní vliv na finální řešení konstrukce. v této fázi je potřebné nejvíce komunikovat a koordinovat postupy s představami architekta. Jakmile  se najde základní shoda nad konstrukčním řešením, které už v této fázi  je podpořené základním 3D modelem, tak přistupuji k detailnímu statickému a konstrukčnímu řešení systému, kde se optimalizují průřezy nejen na  působící vnitřní sily, ale především ve vazbě na  řešení spojů. spoje v dřevěných konstrukcích výrazně ovlivňují výslednou podobu konstrukce.

Jak a jaký software používáš?

projektování bez SW dnes není moc představitelné. pomáhá mi k potvrzení  základních prostorových a staticky konstrukčních úvah, které mi na počátku vznikají v hlavě. v principu ale žádný software tu  krásnou kreativní práci  neudělá za nás. Je to fajn pomocník, který nám naše myšlenky formuje do reálných čísel a tvarů. pro staticko–konstrukční analýzu používám  programy Dlubal (RFem a RX Timber), kterými  vyřeším komplexně jak běžnou návrhovou situaci, tak i požární stav. Komplexní konstrukční 3d model, kde ladím veškeré konstrukční spoje včetně montážních tolerancí a vazby na CNC opracovaní, jsem vytvořil v programu Sema. z něj jsem generoval vizualizace a data pro další zpracování v dalších programech  oborových specialistů.

Používáš nové konstrukční techniky a prostředky. Je cítit,  že Tě to baví.

Je to o nadšení, ale je to taky dřina. otevřená komunikace je první část skládačky. tou druhou  je ustavičné vzdělávání a sledování trendů doma i ve světě. Jenom díky tomu pak může vzniknout ten správný koktejl, který splní architektonické, konstrukční, požární a současně i ekonomické požadavky na konstrukci.

Stavbu realizuje POZIMOS, a.s., dřevěnou část Taros Nova s.r.o..

Za možnost vytvořit  tuto případovou studii  děkujeme autorovi návrhu dřevěné konstrukce, ing. Zbyňku Šrůtkovi (timberdesign.cz).

Fotografie pořízeny  15. 2. 2016.